AKTUALITY

30.4.2019

Uvolnila se nám z rezervace jedna fenečka.


30.4.2019

Fotili jsme!! Děkujeme moc úžasně talentované fotografce Anetě, asistence Žanetě a naší zkušené "tetě" Simči, která odfotila své dva vrhy a už zná nějaké ty triky. Bohužel ale byla štěňátka unavená a trochu bázlivá při nové situaci, takže jsou vidět u některých bojácné "postoje" z výšky, unavené tvářičky se skoro zavřenými očičky místo těch velkých kulatých veselých kukadel. Takže fotografovat se bude ještě jednou někdy za pár dní. Snad to vychytáme lépe. 

(Mrkněte do "Naše vrhy - Vrh A" ;-)  )

22.4.2019

Všem zájemcům se omlouvám za ne velmi dobrou komunikaci. V sobotu konečně proběhlo velké stěhování na zahradu. Když se stěhujete s malým dítětem, dvěma dospělými psy a 8 štěňaty do jedné místnosti v zahradní chatce na půl roku, tak je to trošku na mozek. Plus k tomu stále podáváte léky, jídlo, masírujete, odstříkáváte, uklízíte, čistíte bednu, perete honem ještě všechno, vytíráte, uklízíte byt, aby jste mohli jet na dýl a pak konečně odjedete někam, kde je sice klid, od loňska i internet, který musím občas zapnout, a hlavně jsme v úplném dolíku, kde ještě občas na severním svahu mrzne tráva a zamrzá voda v hadici, a prostě tu není signál. Takže komunikace přes telefon nebo SMS probíhá zásadně tak, že jednou za čas (cca jednou za den) vyběhnu na kopec vyvenčit psy. (Ne, že bychom je venčili jen jednou denně, ale jsem ráda, že občas vyrazí na louku i manžel a já můžu dělat, co potřebuji.) No, do toho všeho samozřejmě velikonoce... To si sem člověk přiveze oblečení na půl roku a na léto, povlečení atd., nejsou tu skříně, takže honem improvizuje, plus jídlo atd., do toho honem vaří vajíčka na velikonoční pondělí, dělá velikonoční výzdobu... To, co je úplně nejlepší na tom všem je, že dopoledne (kol. 10-11h, kdy sem začíná svítit sluníčko), strčím štěňátka do výběhu a je mi jedno, že čůrají, je mi jedno, že jsou celí od kaše, já to po nich nemusím vytírat! Ufff. Bobečky posbírám lopatkou do kyblíku a pak dám na kompost a je to. Tak jsem si říkala, jak je to super, a jak si teď konečně štěňátka pomazlím. No, pak zjistím předpověď počasí a už mi tak do smíchu není. Kromě toho si Artík řekne, že rozřízlé dvě zadní tlapky jsou nuda, tak si strhne kůži z velkých polštářků na obou předních tlapkách, takže není schopen vůbec chodit, a co to znamená pro mě? No, ošetřuju, dezinfikuju, mažu, dávám ponožky, botičky, zase ošetřuju... Mezitím ten koloběh kolem všeho ostatního, takže jooo!! Bezvaaa! No, ale dobrá zpráva je, že Nomička je opět zase při chuti, vemínko se jí krásně hojí a splasklo, jen je v něm ještě zatvrdlina, kterou musím neustále masírovat, takže s mlíčkem vymačkávám i krev, ale jinak už to vypadá velmi velmi dobře. Už je zase otravná s míčkem a za zadkem při jakémkoliv šustnutí sáčku nebo cinknutí nádobí, jako dřív :-D :-) :-) 

Chtěla bych tímto poprosit, jelikož všechny neobvolám kvůli tomu ne-signálu, aby mi zkusili napsat e-mailem jiný termín na návštěvu, než tento víkend. Vím, že už máte zřejmě domluvené volno, ale já prostě štěňátka do zimy a do deště ven nedám. A do chaty se opravdu nevejdeme, není tu příliš útulno, je to spíš na přečkání léta. Co jsem se tak dívala, tak hezky má být tuto středu a čtvrtek nebo pak na svátek 1.5. (což je ještě daleko a může se to ještě mnohokrát změnit, jak je to u našich meteorologů zvykem). Porovnávala jsem tři meteorologické servery a většinou se shodnou. Prostě tu manžel holt nebude, takže budu muset zvládnout navigovat nějak k nám, není to lehké najít, obsluhu návštěvy, dcerku a oba bafany, kteří budou štěkat a skákat na vás už od brány, ale nic se nedá dělat... Asi už si zvykám...

Takže se ještě jednou omlouvám a prosím všechny, co měli přijet tento víkend, o e-mail s termínem, kdy by mohli přijet, aby bylo hezky. (středa, čtvrtek nebo pak další týden...). Děkuji za pochopení.


(Nejkrásnější bylo vidět, jak se poprvé mimísci dotkli trávy. Bylo legrační, jak štěňátka zvyklá jen na lino, najednou stojí na něčem zeleném, "chlupatém"... Byli z toho paf. Zvykli si ale velmi rychle :-D  )


18.4.2019

Naše štěňátka jsou opravdu čistotná - všechna spí v "kuličce" na studeném tvrdém linu a do vystlaného teplého pelíšku chodí čůrat a kakat... :-D No, úplně obráceně, prckové moji :-D


17.4.2019

Moc se všem našim příznivcům a zájemcům o štěňátka omlouvám za velkou přestávku - bylo toho opravdu hodně, snažila jsem se fotit, psát si poznámky atd., ale nakonec osud chtěl jinak. V noci z pondělí na úterý 16.4. se Nomička přestala úplně hýbat, třepala se, nešla za miminky kojit, vůbec nereagovala, když jsem ji volala, tak jsem ji rychle prohlédla a změřila teplotu, měla 41,3 a horká velmi tvrdá fialová vemínka. Dostala mastitidu - tj. zánět do vemínka. Jenže jsem ji nemohla dostat do auta, protože bydlíme ve 4. patře a tak jsem musela rychle přemýšlet, co dělat. Po domluvě s MVDr., kdy se Nomička ještě přepila kvůli horečce vody, všechnu vyblinkala a pak se ještě počůrala, jsem ji prostě musela dostat ze schodů dolů a dojet na veterinu, protože doma bych ji pomoci nemohla. Manžel samozřejmě jak na potvoru v práci. Takže jsem honem udělala štěňátkům kaši, sbalila svoji dcerku, Arta i Nomi, dostali jsme se dolů, Nomička si lehla na ulici před vchod, chladila se o chodník, moje malá 2,5letá holčička ji hlídala, zatím co já s Artem jsem šla pro auto. Je neskutečné, jak i děti a pejsci vnímají, že se děje něco jiného. Přijela jsem pro Elišku a Nomičku, naložila je a jeli jsme na veterinu. Nomička tam nemohla ani dojít, jak jí ta vemínka bolela. Hrozné to vidět, bolelo mě opravdu u srdce. Dr jí píchla okamžitě injekci proti bolesti a zánětu, pak dostala injekci kalcia (na nedostatek kalcia může fenka i umřít), a nakonec dostala infuzi do žíly. Stála úplně odevzdaná, nechtěla ani piškoty, prostě... Bylo to hrozné. Museli jsme ji nechat na veterině na kapačkách a jeli jsme domů s tím, že se pro ni máme cca v poledne vrátit. Můžu říct, že odjíždět z veteriny bez svého pejska je hrozný pocit. Po půl hodině telefon, že si máme za ní přijet ke kapačce sednout, protože se jí trošičku ulevilo a zjistila, že tam nejsem, tak začala hrozně vyvádět a chtěla za mnou, čímž si vytrhla kanylu z nohy. Honem jsem sbalila Elišce jídlo, knížku, skládačku (aby tam vydržela) a jeli jsme zpět na veterinu. Tam jsme chladili vemínko, hladili Nomičku a "modlili" se, aby to bylo všechno dobré. Pak jsme dostali nějaké léky, koupili si kalcium a odvezli si ji domů. Takže teď kromě péče o 4 týdenní dráčky, kteří se už někteří způsobně venčí venku z bedny, ale bohužel jsou i výjimky, takže hovínka a loužičky všude i v bedně, se starám ještě o Nomičku - každé dvě hodiny masíruji a odstříkávám vemínko, chladím, měřím teplotu, podávám léky... Je mi ji líto. Přikládám k tomuto velmi bolavému tvrdému vemínku velká silná štěňata, která toho nejvíc odpijí (jim to neuškodí, max. by mohla mít průjem, ale jsou to dvě největší dračice, těm se nestalo vůbec nic...), a jedna fenečka ji nateklé tvrdé vemínko prokousla těmi novými malinkými špičáky. Nomičce začal vytýkat čirý sekret - trochu se vemínku ulevilo, jen musíme hlídat, aby neprasklo. Do toho se musí pejsci venčit, krmit štěňátka kaší, prát neustále věci z bedny, starat se o domácnost a dcerku, takže se přiznám, že toho je prostě tolik, že jsem neměla už sílu sedat ještě k počítači a něco sem psát. Abych toho neměla málo, tak tady zřejmě chodí nějaká "inteligentní" banda, která po ulici rozbíjí skleněné lahve. Sklo je ale i v trávě a v dětském hřišti atd. No, a Artík si rozřízl polštářky na obou zadních nohou, takže se teď ještě chystám vyčistit mu rány a mazat a zakrývat, aby si to nelízal... Ufff.... Snad teď ještě zvládnu vložit kromě této zprávy i fotky.

Takže ještě jednou velká omluva a prosím držte nám palce.

Děkuji všem za pochopení.


2.4.2019

Tak i přesto, že štěňátka ještě neslyší, už nám to v bedně štěká a vrčí. Teda zatím jen někteří jedinci, ale už je to jak od velkého psa :-D 

Dnes ráno jsem spatřila první pokus o hraní sourozenců. I přesto, že ještě nedrží balanc a nemají zuby, tak se snažili jeden druhého "napadnout" a "kousnout" za krk :-D Obě dračice pak odpadly jako soudečky na bok. Bylo to ale hrozně roztomilé.

A také jsem sledovala krásné první poctivé flatí vítání. Artík nakukoval přes vchod do bedny a dvě fenečky se vzpíraly na předních nohách (zadní ještě tolik neovládají), snažily se vytáhnutým krkem a hlavičkou dosáhnout až k Artovu čenichu a snažily se ho olízat a úžasně při tom vrtěly těmi svými ocásky. Jsou to flatíci jak se patří! :-)

Je pro mě zajímavé zjištění, jak tak malá ještě nevidící a neslyšící dvanáctidenní stvoření jsou už natolik inteligentní, že ví, odkud maminka se strejdou vždycky chodí.

A super zpráva, všichni sourozenci už váží skoro stejně. I přesto, že od začátku to byl velmi vyrovnaný vrh, tak prostě byly silnější a slabší štěňátka. Snažila jsem se, aby každý dostával možnost být u cecíku stejným dílem a menší pak i více, a největší už mají jemně přes kilíčko, menší těsně ke kilu. Takže je to super!

Očička se začínají postupně rozlepovat všem. 


31.3.2019

Tak už tu máme první větší pokusy o chůzi a běh (kotrmelce, válení sudů a salta už tu byly od začátku, ale pořád jsme ty zadní nožičky za sebou tahali a vypadali jsme spíš jako lachtánci nebo tuleni). Teď už jsme krásná štěňátka, která už skoro chodí, zkouší přelézt zábranu do bedny, takže se už ve vchodě přidala zábrana o patro navíc, pěkně se nám osrstila holá bříška a pupíčky, a aby toho nebylo málo, tak už pomalinku otevíráme očička! Zatím jen někteří a třeba jen malinko a jedno, ale bráchové a ségry nás jistě brzy doženou! A až budeme ještě slyšet - to bude potom teprve jíííízdaaaa! Jupíí jupííí jeeeej! (Panička má pro sebe i dcerku připravené špunty do uší - jsme totiž dokonalí experti na řev ve 4 hodiny ráno, ovšem zatím se vzájemně neslyšíme, to teprve přijde :-D :-) )

Ale zatím nás panička mooooc chválí, protože jsme prostě vzorňáci božánci. Maminka se strejdou Artíkem sem tam přijdou na kontrolu, očichat, omýt atd., ale jinak i čtyři hodiny mezi krmením spíme. Panička nejdřív měla trošku obavu, zda to není dlouhé rozpětí, zda budeme prospívat, ale už jsou z nás některých pěkní myšánci a dvě slečny už dokonce překročily kilíčkovou hranici :-)

Panička nás prostě zbožňuje mooooc miluje!!!


27.3.2019

Tak je vše úplně dokonalé - miminka prospívají a přibývají neskutečnou rychlostí, dokonce jsou z nich už batolátka, která se právě učí chodit, takže z plazících krtečků už jsou skoro chodící pejsci, což znamená zvyšovat zábranu, protože mi lumpíci přes maminčinu hlavu a tělo přelézají do vstupního otvoru bedny... Maminka je skvělá a o miminka se stará, obě chůvy jsou úžasné - Eliška i Artík (myslím si, že kdyby byl fenka, tak i spustí mlíčko, je úžasňák úžasňákovitý - prostě dokonalý strejda, který je u miminek častěji, než maminka, takže prckové jsou dokonale čisťoučký...) ... Prostě je všechno perfektní a krásné a já moc a moc děkuji "tam nahoru" a taky moc a moc doufám, že to pořád takto skvěle půjde.

Jinak - malá nová info - fotilo se o 106 a konečně jsem se dostala k tomu, dát fotky na stránky. Nicméně, jsou to ještě slepé uzlíčky, ale i tak jsou rozkošní. Tak se pokochejte ;-)

https://chs-mariel-s-miracle.webnode.cz/nase-vrhy/


22.3.2019

Omlouvám se za zpoždění, byla jsem teď trošku v kalupu. Důležité ale je, že......

UŽ JSOU TUUUU!!

V noci z 20. na 21.3.2019 už ta naše miminečka přišla mezi nás na svět. Jsou krásná, ňuňavá, boží!

Maminka i prckové jsou v pořádku. Maminka byla moc šikovná a statečná.

Podrobnosti napíšu do VRHU "A".

(Moc se omlouvám všem zájemcům, že jsem se jim ještě osobně individuálně neozvala, ale prostě nestíhám. Slibuji, že se pokusím všechny co nejdříve kontaktovat. Děkuji za pochopení.)

18.3.2019

Tak už se nám to blíží, na zítra nám vychází termín porodu. 

Je to stejně ironie osudu - Nomička má narozeniny 12.3. a 19.3. se mají narodit její mimísci. Maminka nám roste do šířky, ale pořád je to ještě "v normě". Viděla jsem mnohem větší "velrybky". Už se jí hůř chodí zadníma nohama hlavně ze schodů a když odpočívá, tak je přes bříško cítit, že štěňátka už jsou pořádní akrobati a dělají si tam nejméně párty! :-) Miluju ty chvíle, kdy se s Nomičkou mazlím a přes bříško ta miminečka cítím. Je cítit každý pohyb. Nádhera. 

Nicméně Nomička se rozhodla, že je to těhotenství prý nudné, tak ještě dostala zánět do ucha (o tom už jsem psala a ouško už je skoro zdravé), sežrala savou podložku z plastové vaničky pod masem, kterou za dva dny naštěstí vykakala (ale jelikož jídlo prakticky vůbec nekouše, aby jí ho náhodou někdo nesežral, prostě ho hltá téměř v celku - my říkáme, že ho vdechuje, tak i tu podložku sežrala celou a i takto pak vyšla ven :-D )

Přípravy kulminují, porodní bedna připravena, všechny pomůcky také, jen Naomi zatím spinká nejraději na chladném linu. Chladí si pupíček. Takže porodní bednu "okupuje" Artík :-) No, tak já teda nevím, kdo u nás bude rodit... :-) :-) 

Já osobně jsem si myslela, že to přijde dnes v noci - tedy v noci z 18. na 19.3. Ale v odborných článcích jsem se dočetla, že březí fenky před porodem třeba dva dny nežerou a více odpočívají. No, podle Nomičky nenažranosti a šílenstvím po míčku asi nebudeme rodit ani za týden :-) :-D :-D

Tak nám držte palce!


12.3.2019

Moje milovaná Nomička slaví své 5. NAROZENINY!!!

Všechno nejlepší, beruško moje. Ať je ti pořád báječně a ať jsi moooooc zdravá! :-) 

12.3.2019

Naomi chuděra své narozeniny asi nestrávila úplně podle svých představ. Tak jako spousta pejsků s ušima dolů, tak i Naomi v tomto větru prostě začala mít problém s jedním ouškem. Dostala zřejmě mírný zánět. Problém se však zhoršil, když po vyčištění ouška začala mít reakci na obsaženou látku v suspenzi a strašlivým způsobem si ouško přes noc rozdrápala. Takže jsme bohužel museli k paní veterinářce a Nomička dostala do ouška lokální antibiotickou suspenzi, kterou je možné aplikovat i při březosti. Ale výhoda flatíků je zase v tom, že jsou neskutečně žraví - leccos vydrží, dokonce půjde na veterinu s naprostým nadšením, protože ví, že za vážení dostane mlsku, za čekání dostane mlsku, v ordinaci dostane spoooustu mlsek - a to i od paní doktorky, a to mi ještě pořád dávala packu, couvala a podávala vodítko, prostě cokoliv, aby dostala další... Asi dáváme málo nebo co :-D :-D :-D

Při té příležitosti nám paní doktorka mrkla i na pupík a zkonstatovala, že těch mimísků tam moc nebude, že to bříško je docela malé. Že pokud by jich bylo hodně (Nomička je z 12ti štěňátek), tak by to bříško měla mnohem větší. Takže paní doktorka to odhaduje opravdu na 6 - maximálně 8 štěňátek. Pokud to tak je, tak kvůli porodu jsem za Nomičku moc ráda. Uvidíme, co příroda nadělí, bude to jedno veliké překvapení... 

(Fotky z malé "oslavy narozenin" doplním. Je krásné vidět to nadšení bílého čumáčku po sežrání "dortu" s tvarohem, masem, vajíčkem, rohlíkem, sýrem... Tvaroh měla úplně všude :-D )


3.3.2019

Vypadá to zatím nadějně. Mamince roste bříško, začíná víc odpočívat, ale ten míček venku, ten se teda prostě jen tak nemůže nechat ladem přece! :-D No, a když mi, paničko, sebereš míček, tak jsou tu všude šišky, to je taky faaajn! Prý, že se bude šetřit - doma ano, ale venku je to prostě pořád ten prdlý flatík. A proto ji tolik miluju. Už tolik dětí se díky ní přestalo bát nejen psů, ale i se dostalo po špatných zážitcích zpět k důvěře lidem. Je úžasná! 

....................................................................................................................................

Už se začínají postupně objevovat tipy na mimísky - kolik bude holčiček a kolik bude kluků, no a samozřejmě barvy. Tak co, přírodo, jak to bude? ;-) Termín by měl být 19.3., ale předpoklad je o kapku dříve. Snad nás mamina do té doby úplně nesní :-D

Držte palečky ;-)


15.02.2019

Jupííí jupííí jeeeej!!! Tak jsme dnes po sonu bříška Nomičky a... 

 jsou taaaaaaam!!! 

Takže v březnu přijdou na svět hnědí a černí flatí mimísci, náš první vrh "A"! 

Budeme pak doufat a pilně vybírat, ať se miminka dostanou jen do těch nejlepších a nejmilovanějších rukou. Klidně ať noví páníčci nesportují, nevystavují, nechovají, neloví, ať jsou to pro ně jen rodinní mazlíci, ale ať jsou milovaní a hlazení a ať si s nimi někdo hraje, laská je a chápe jejich velké flatí srdce a neutuchající radost ze života spojenou s věčně se vrtícím ocáskem, stále olizující tlamičkou a nikdy nekončící radost z pohybu, z vody, z míčku a z čehokoliv, co jen trochu připomíná prima hru s páníčkem a jeho smečkou!  

VRH "A"

30.01.2019

Na březen 2019 očekáváme náš první vrh - vrh "A"

VRH "A"

30.01.2019

Zde brzy přibydou informace o naší mamině a jejím bříšku, potažmo o nových mimíscích. Sama se těším, jaké překvapení nám příroda nadělí, kolik štěňátek bude černých a kolik hnědých. Důležité ale je, aby byli všichni i s maminkou v pořádku. Těší se i velký strejda Artík.

Kontaktujte mě

Adresa:
Čajkovského 550, Třebíč 674 01

Telefon:
+420 604 153 648

E-mail:
marie.svarcova@seznam.cz